obyčejné nedorozumění

17. 04. 2015 | † 10. 12. 2015 | kód autora: iOU
Obyčejné nedorozumění Někdy takhle večer podléhám takovým zvláštním představám ptám se, jestli všechno mám nebo jen ošálit se dám žena se závazky hledá … koho, co jako bludička je bledá pro → proč? protože vím že nejsem svobodná hledám rovnováhu hledám sebe snažím se skrze skálu vidět nebe snažím se rozumět a dosti sním proč se nelze dorozumět … s ním Ach ti muži On si myslí že já zuřím pak řekne jednu větu a nemá rád že z mých úst tryská vodopád a tu jej štípne, tu jej zmáčí to k nedorozumění stačí Bolí mě duše, bolí, ach bolí je to tak nutné? za cokoli vzpomínky letí v dál vyúčtujeme, má dáti, dal Dá se vůbec s chlapákama mluvit nebo jen věneček z myšlenek uvít tohle je rozzlobí, tamto zas urazí bojí se obnažit duši, být nazí A ženské rozebírání situace považují za zbytečné řeči naštvou se už v půlce a diví se jí, že brečí pak potkávám v okolí muže jak diví se: Co ji to posedlo? Se mnou přece mluvit může, ba musí! Když dají možnost, žena to zkusí Přes velký žal, účtujem dál, má dáti, dal Nedal Slova pro nás oba do slov se vše schová Proč jich není víc proč zas není čas na nic Jak to? že mi nemá co říct Zbývá jen snít jak spolu být že slova budem mít

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.